-
Pojďme zavzpomínat ma třetí březnový týden, kdy to ještě nevypadalo tak špatně, úsměvy nemrzly z čínské chřipky ale z mrazu a můj druhý semestr vypadal jako celkem normálně rozběhnutý.
11. 7. 2020
-
Čínská chřipka nás výletově uzemnila, jediné, co nám tedy zbývá, je s láskou a dobrým pocitem vzpomínat zpoza okna na všechny ty výlety, které se nám už podařily, a užívat si fotky z nich. A že se jeden takový pěkný podařil, musím říct - Island za pět dní.
12. 5. 2020
-
Poslední únorový týden sepisuji někdy v prostředním dubnovém týdnu, venku začíná převažovat sluníčko, karanténí prázdniny vinou čínské chřipky pokračují a dost omezený provoz letního semestru pokračuje.
27. 4. 2020
-
V mezičase dlouhých karanténních procházek do lesa, parků a všemožných vzdálených městských částí, nucení se do práce, sledování seriálů a vaření těstovin se mi daří doháhět zpoždění vytvořené startem letního semestru. Další z týdnů explicitně předkoronových, i když se už pohroma z východu blíží.
24. 4. 2020
-
Ve zdrženlivém a opatrném režimu všudebouřcí pandemické situace rozepisuji další z blogpostů, kterých už začíná být pěkná řádka. Druhý únorový týden nedostává do vínku nic zvláštního, ale jeden povedený výlet koncem týdne se přece jen bodne.
14. 4. 2020
-
Týden, který je prvním semestrálním pro druhý můj semestr se zvrhne spíše v přehlídku dalších výletů, vzhledem k tomu, že i přes své umístění na začátku února, je poměrně slunný, i když zmrzlý. I škola tak nějak začíná, konečně nová dávka nových předmětů s novými znalostmi (a ne filozovofání o ceně smrti v teorii her).
25. 3. 2020
-
Týden, kterým vítá místní sekce celoevropské studentské organizace všechny nově přijíždějící Erasmáky, je již dvacátým třetím v pořadí tohoto zážitku s názvem "Joe na Erasmu". Riga pořád přemýšlí, jakou tu zimu si vlastně vybere, většina ze známých i bližších za zimní semestr je fuč a přeživší vítají nově příchozí.
18. 3. 2020
-
Týden, který je tak napůl v zimním semestru a napůl už v tom novém, letním semestru - samozřejmě ne dle kalendáře, ale dle významu pro samotné erasmáky. A také nejspíš první týden bez nějakého dedikovaného výletu, nepočítám-li pondělní návrat z výletu do Ruska.
6. 3. 2020
-
Týden s mohutným dokončováním všeho rozdělaného a výletem do Ruské federace. A to je vám, panečku, teprve výlet. True slavs na cestě do velkého Ruska aneb máme rádi levné a dlouhé výlety.
24. 2. 2020
-
Dobré ráno milá, zpívá David Stypka v jedné ze svých proslavenějších skladeb Ewě Farné - propůjčím si z jeho tří úvodních slov dvě a rád nimi pozdravím i mého čtenáře - takže dobré ráno, poledne, odpoledne, večer, milý čtenáři, dostal ses k tomuto článku jistě rád, protože se jistě plný zvědavosti chceš dozvědět, co říká Joe na druhý kalendářní týden v Rize.
23. 2. 2020
-
Tento příspěvek dostane něco, o čem se fyzikům a všem cestovatelům jen zdá - časoprostorový skok! První příspěvek psaný ve dvacítkovém roce začne loučením, aby jej brzy vystřídalo vítání a první zážitky v novém roce.
10. 2. 2020
-
Blog by si jistě zasloužil také vánoční dárek a tím bude pravděpodobně tento blogový příspěvek. Rok se chýlí ke konci a s ním i podzimně zimní část Erasmu, Vánoce a vánočky se blíží, odlety, loučení a návraty také. Sněhu by se v Rize človek nedohledal, ale příjemné mrazivo plní prosincové dny spolehlivě.
18. 1. 2020
-
Týden, který začne zasněženým ale slunečným začátkem, pokračuje útrapami s lotyšským známkovým systémem a končí výletem k přesmořcům. Naplno se rozeběhl prosinec a není člověk, který by si na základě všudepřítomných vánočních ozdob nezačal uvědomovat, že zimní semestr tohoto akademického roku se blíží ke svému závěru - a tím i polovina Erasmu pro nás celoročáky.
12. 1. 2020
-
Tento týden má teprve druhé pondělí, které se neprobouzím v Rize (za 14 dní to bude taky pikantní probuzení, ale nepředbíhejme). Jeden z posledních rižských týdnů v zimní semestru a naplno užitý týden na severu Finska ve zmrzlém regionu s názvem Laponsko.
6. 1. 2020
-
Poslední neprosincový týden je složen ze spousty různých aktivit, od vybavování se na výlet do Finska, přes oslavování lotyšské nezávislosti a univerzitní volejbal, až k cestě na sever Laponska. Ve zmrzlé Rize napadlo několik centimetrů krásně bílé pokrývky a busíky začínají mít menší problémy brázdit ulice hlavního města Lotyšska.
3. 1. 2020
-
Další z týdnů dostává přízvisko na základě jistě celolotyšské atmosféry, která začala zemí prostupovat, a my tak můžeme všude vidět tisíce lotyšských vlajek a bikolór (nebo je to trikolóra?). Teploměry pomalu začínají přemýšlet o absolutnosti nuly stupňů mistra Celsia a dokonce i rekonstrukce kolejí se blíží ke konci.
23. 12. 2019
-
Jedenáctý rižský týden dostal přívlastek šedý - především podle oblohy, na které už jsme několik dnů neviděli slunce. Týdny ubíhají, semestr se přelil do své druhé poloviny a Joe moc nestíhá sepisovat zážitky alespoň trochu v termínu.
16. 12. 2019
-
Jubilejní desátý rižský týden ozdobí první sníh, povedené basketové utkání, dobře vybraná autíčka na výlet do Litvy i plzeňsko-litevské nadšení. Psáno v teple pokoje s černým čajem, sušenými brusinkami z Lidlu a tatáčema v uších.
10. 12. 2019
-
Práce do školy mám na devátý týden asi jako šedé barvy na průměrné rižské obloze - mnoho. Tento fakt dělá ze 43. kalendářního týdne trochu okurkový, tedy dalo by se říct, nudný. Ale i tak doufám najdu pár zmínitelných zajímavostí.
1. 12. 2019
-
Další z týdnů, kdy je za okny neučitý šedý podzim, poslední listy na stromech bojují o své výsostné postavení (nebo zavěšení?) ve výšinách korun a Riga se pomalým krokem připravuje na zimu. Ta má dle předpovědí přijít už na konci října, tedy alespoň začít sněžit. Sníh by možná trochu zpozitivnil psaní tohoto příspěvku, protože kromě toho, že je nejdelší, byl i nejtěžší na napsání. Více dále.
24. 11. 2019
-
Po dokončených osmi týdnech se mi nahromadilo opět pár poznatků, které mi stojí za zapsání a zamyšlení. Nezaručuji vyhnutí se argumentačním faulům, nesmyslným logickým kličkám či zcela neobjektivnímu pozorování.
22. 11. 2019
-
Raději ani nebudu zmiňovat, kdy zasedám k tomu článku. Inu, papír se plnil poznámkami a na finální text nezbyl čas. Při uvařeném černém čaji pozoruji skrz okno směs stromů, které už svůj souboj s podzimem prohrály a těch, které statečně drží své poslední listy. Stejně jako se zklidnilo počasí do šedě-zatažené barvy, i tento týden byl pro nás, Slovany, trochu situaci zklidňující.
19. 11. 2019
-
Čtyřicátý kalendářní týden roku 2019 dostane adjektivum podle návštěvy z druhé poloviny týdne, mé druhé rižské návštěvy - ale k tomu až dále. Za oknem nám dává Riga zkusit její věčně deštivé chuti, dny se krátí a teplota klesá. Stromy se ovšem nádherně jeseňově zbarvily, rižské parky poskytují vizuální nádhery a nálada se také přesunula na podzimní úroveň.
7. 11. 2019
-
Tak další týden za mnou, minulá neděle byla tak někdy před pěti, šesti hodinami, ne? Je to fičák, jestli se tohle někdy zastaví, fakt nevím. Za oknem se po ranním odestření závěsů vynořila podzimní mokrá Riga se zbarvenými stromy a šedou oblohou. Ke zvláštnímu adjektivu tohoto týdne se každopádně dostanu až v průběhu dnešního příspěvku, ke kterému usedám až nezvykle v pondělí.
30. 10. 2019
-
Letí to - příspěvek pro tento týden rozepisuji v pátek, tedy v předden dnu, kdy tu budu čtyři týdny. Čtyři týdny! To už se blíží deseti procentům mého Erasmu tady - brrr. Riga mezitím velmi dynamicky střídá déšť s podzimním sluncem, noci už jsou chladné, ale ještě nestihlo mrznout. Jestli se Lotyši neusmívali v létě, začínám se trochu obávat, jak budou vypadat, až přijde zima.
20. 10. 2019
-
Zajížděcí jsem zvolil jako to správné adjektivum pro třetí rižský týden, doufejme, že i zbytek týdne bude takový. Zodpovědně totiž rozepisuji týdenní hlášení (tzn. čaulidko) už ve čtvrtek tak, abych na nic nezapomněl, když si ty týdenní poznámky nepíšu. Venku už padá první listí a na nějakou pěknou pláž už to spíš nevypadá.
15. 10. 2019
-
Po nabitém víkendu a bez poznámek o minulém týdnu usedám k psacímu stroji a zkusím si vzpomenout, jak probíhal můj druhý, teď už studijní týden v Rize. Venku i přes postupující září svítí sluníčko, ačkoliv už můžeme pozorovat padající listí.
9. 10. 2019
-
S notnou dávkou spokojenosti v žilách, čtvrteční snídaní a papírem poznámek nazvaným pracovně jako "Poznatky" usedám k psacímu stroji. Ten obsahuje výčet příjemností i divností, kterých jsem si za těch pár všiml.
5. 10. 2019
-
Po první mé lotyšské hodině (tentokrát v lotyštině) usedám na lavičku před nádhernou lotyšskou národní operu, vybaven psacím strojem poznámkami z minulého týdne a velmi dobrým pocitem z toho všeho, co zážívám. Národní hrdost Lotyšů jde cítit na každém kroku a pro nás cizince je to velmi příjemné.
2. 10. 2019
-
Po první mé lotyšské hodině usedám společně s ovocným pivem Brůža Ogu Bruvenjums (recenze bude, nebojte) k psacímu stroji a čeká mě zbytek prvního týdne v Rize. Za oknem prší, první pozdravy blížícího se podzimu, ve sluchátkách pinkfloydovské "Remember when you were young, you shone like the sun" a klávesnice může začít klapat.
2. 10. 2019
-
Usedám v neděli ráno po týdnu v Rize k psacímu stroji a společně se sluchátky mě čeká pět papírů poznámek zážitků z celého týdne. Ocením, když si ke čtení uvaříte třeba černý čaj za mě, protože já jsem si ho tady ještě nestihl koupit, ehm.
1. 10. 2019
-
Ne zcela jemně dosedáme v EEST 10:12 na malé letišťátko v lotyšské Rize.
V tu chvíli by se snad mohlo zdát, že si už uvědomuji, do čeho jsem to skočil.
Ale kdeže!
24. 9. 2019
-
Přihlaš se, bude to super, říkali.
Hlavně ty zkušenosti, to nezažiješ nikde jinde, říkali.
A ty zážitky, cestování, noví přátelé, kamarádi, říkali.
No a hromada papírování a e-mailů, to už neříkali.
17. 5. 2019
-
To se jednoho prosincového dne roku 2018 o půl jedné v noci (úplně přesně 00:20:46) objevilo v nejmenovaném komunikačním kanálu dvou dobrých kamarádů slovo "Erasmus". Nezdálo se, že by to na dva mladíky a studenty brněnské vysoké školy mělo mít zásadní vliv. Opak byl ovšem pravdou.
26. 2. 2019