S notnou dávkou spokojenosti v žilách, čtvrteční snídaní a papírem poznámek nazvaným pracovně jako "Poznatky" usedám k psacímu stroji. Ten obsahuje výčet příjemností i divností, kterých jsem si za těch pár všiml.

1. Placení

Před příjezdem jsem měl reálné a velké obavy z toho, že kvůli tomu, že mám naprostou většinu financí pro bytí tady ve virtuálním světě, budu mít problémy s hotovostí a budu muset vybírat co chvíli z bankomatu. Obavy byly plané, všude se tu dá platit kartou! Od velkých obchodů přes bary až do lokálních obchůdků starších Ruských dám v těch nejrozpadlejších barácích, i tam mají platební terminál a samozřejmě bezkontaktní. Můžu tedy s velkou radostí žhavit Revolut, který má bezkonkurenční směnový kurz CZK -> EUR a také spoustu dalších fíčur. Společně s Apple Pay je to nejsnažší varianta placení bez práce s hotovostí, kterou tak moc nemám rád.

Druhá věc jsou samozřejmě dýška, ty zase málokdy chtějí přímo na kartu, takže se hodí s sebou mít vždy pár éček v hotovosti, stejně tak placení služeb tady u nás na Reznasu. Každopádně je to rozhodně palec nahoru pro Lotyšsko!

2. Lotyština a Lotyši

Je to úsměvný jazyk, to ne že ne. Pár základních slovíček se člověk naučí rychle, ale něco dál? Zapsal jsem si (šestikreditový!) předmět lotyštiny a uvidíme, jak to půjde dál. Nejsem lingvista (ani urbanista, nejsem odborník, ale ...), ale cítím tam vliv celkem dosti různých zdrojů, skladba věty, zdroj slov, všechno domíchané.

Lotyši jsou super lidé! V hromadném dopravním prostředku se na vás dost mračí, ale stačí, minimálně těm mladším, na ulici říct, že jste přijeli z daleka do Lotyšska studovat a jsou opravdu milí - rádi pomůžou najít budovu/učebnu/místní podnik/cokoliv. A to včetně babiček mezi bloky kolejí.

3. Riga Satiksme a jejich jízdní řády

Pro hledání spojení městskou hromadnou dopravou jsem nejdříve používal osvědčené Google mapy. Funkční, to ano, ale trochu zmatené a bohužel zde v Rize u nich nejdou vypnout minibusy. Minibusy jsou jízdenkově zcela mimo standardní síť - je nutné si na ně kupovat samostatné cesty a nefungují tam měsíční kupony. Což znamená, že s nimi v zásadě nechceme cestovat. To se ovšem u Googlu nedá vypnout, ledaže bychom vypnuli všechny autobusy. Dlouhodobě nepoužitelné.

Můj nejvíc nejlepší slovenský brněnský kamarád mi doporučil Moovit, která slouží spíš jako městská navigace hromadnou dopravou a hlavně neumí minibusy! Za posledních pár dní si ovšem všímáme jiné podivnosti - dopravní podnik nejspíš neexportuje jízdní řády kompletní, často se totiž stává, že by to mělo jet až za X minut a on je tu za Y (kde X >> Y). Část Slovanů používá jejich nativní webovou aplikaci, ale ještě jsme tyto rozdíly nediskutovali - na webovou aplikaci jsem moc líný otevírat pořád prohlížeč.

4. Německá komunita Erasmus studentů

Všimli jsme si toho už během prvních hodin s Erasmus studenty - víc jak dobrá polovina přijetých jsou Němci. Je tu eurový trh, mají to celkem kousek a je tu pro ně levně - takže proč vlastně ne? Sám s jedním bydlím a dalších desítky jsem jich potkal.

5. Tloušťka plátků v obchodě

Teď se mi budete smát, ale mají tu šíleně tlustě krájený salám/sýr/whatever v obchodech - je to spíš taková plátová úprava. Možná by to stálo za další zkoumání.

6. Přechody, nadchody, podlezy a semafory

Podél "našeho" břehu Rigy vede poměrně důležitá dopravní tepna skrz celé město a já měl hned první den problém se přes ni dostat. Přechody žádné a jeden velmi bídně značený podlez. A celkově se tu na přechody moc nedbá - v okolí centra a v centru jsou povětšinou úplně všude, ale jakmile člověk vyrazí trochu mimo, je to spíš "jak přeběhnout, aby z Tebe nebyla mastná skvrna". Ale my zvyklí z poslední začátky na Vídeň to zvládáme celkem v klidu, stačí se dobře rozhlédnout, plánovat a pak běžet rychle.

Celkově se tu na chodce moc nedbá, než aby se postavil sloup na semafor, umístí se raději o deset patnáct metrů vedle, takže se pak člověk musí rozhlížet hodně do široka. Stejně tak je tu dost odbočovacích pruhů, které slouží pouze k otočení vozidla do protiběžných pruhů u vícepruhové komunikace.

7. Chleba

Nejspíš to nebude jen lokální lotyšská chyba, každopádně tu mají sladké pečivo - prostě všechno. Zatím hledáme se se Slovany nějaký tmavý, NESLADKÝ, chleba. Tohle ale bude závoď na dlouhé trati - určitě dám vědět, kde jsme co sehnali nesladkého. A copak jen chleba, jakékoliv nesladké světlé/tmavé pečivo. Už mi to trochu začíná lézt krkem.

8. Toalety

V našich slovanských zemích jsme celkem zvyklí na dělené toalety pro mužskou a ženskou část populace. Ve velké spoustě případů se tady na to moc nehraje, nebyl čas lámat si hlavu, kdo je kdo.