Poslední únorový týden sepisuji někdy v prostředním dubnovém týdnu, venku začíná převažovat sluníčko, karanténí prázdniny vinou čínské chřipky pokračují a dost omezený provoz letního semestru pokračuje.

Pondělí, v mém foto archivu se objevuje první meme o coroně, jinak je pondělí o dalším z výborných vege-menza obědů ve školním Daily, dějepisné a nudné ekonomice pobaltských států a nakonec i zábavného koncertu na kvaziflétny v rámci naší krásné pobaltské hudební výchovy.

Úterý se stává kavárně-pracovním dnem, kromě menzo oběda míříme na produktivní odpoledne do kavárny, pomalu doplánováváme jeden z největších jarních výletů, dopisujeme blogy, dáváme dohromady všechny možné Excely jakožto výsledky našich úkolů a nakonec, za odměnu samozřejmě, večeříme v jedné z pro-veganských rižských burgráren.

Středa, é-s-enka třeba - přes den nějaké ty úkoly, večer zábava. V rámci dalšího z ESN sezení chválíme organizaci beerpongu, probíráme akce na další týdny (které zatím nejsou ani zdaleka ohroženy, ale ještě uvidíme, jak rychle se situace změní) a těšíme se na večerní karaoke. Ze schůzky, vzhledem k tomu, že máme ještě čas, odcházíme na doporučení jednoho z Lotyšů s ruským jménem do podniku, o jehož existenci jsem neměl tušení - a nebyl jsem sám, většina ESNerů jde taktéž naslepo, na místě nakonec nacházíme dost zvláštní hospodu nádražkového typu se spoustou štamgastů, okénkem z pletiva a ne úplně pro-anglicky výběry piv (ale furt samozřejmě #suchejunor). Netrvá dlouho a s Lotyškou Dinou utíkáme dost brzy pryč na menší svačinu a do Funny Foxu na karaoke party. Je škoda, že jsme se museli přesunout do tohoto nudlovitého podniku, ve kterém i střízliví nevíte, kde je vpředu, kde vzadu a celkově je ten prostor dost zmatený. Zlatý zimní semestr a karaoke v Paname, které bylo krásně prostorově zařízené, balkónky, místo, stolečky, všechno krásné - no škoda, že zkrachovalo. Nudle se plní studenty, na přílišné fotokompozice není místo ani nálada, a tak si se špunty v uších broukám známé i méně známější hudební kousky a cvakám při zpěvu i spousty záhraňáků. Mám ten den nějak širokou osobní, takže mi blízký kontakt se spousty lidma není zcela příjemný, blesk tedy ze saní sundávám už po půlnoční a šalinou mířím na milovanou Maskačku. Fanynka letectví Kika nám mimochodem v ten den opět odlétá do své domoviny, tentokrát na volební, a původně i berlínsky laní, otočku.

Čvrtek je prvním dnem s případem čínské chřipky v pobaltí, z Rigy si ji do Tallinu přivezl asijský turista. Očekávatelné. Ve čtvrtek taktéž na severovýchodě Lotyšska velmi silně sněží, Riga nic. Smutné. A čtvrtek je také dnem těstovin. Výborné. Taktéž stříhám narozeninové přání mé o den starší lampionové autistické OCD kamarádce. Zábavné.

Pátek, po roce opět o rok starší. Sláva, narozeniny, sláva, ohňostroje a tak. Vlastně to není nic super, jen jste jako kalendářně starší, nic víc. Rižské počasí se snaží o něco jako je sněžení, všechno ovšem taje. Přes den přijímám telefonní i písemné gratulace od rodiny i nejbližších, kterým bych tímto chtěl znovu vyjádřit velké díky! Dělám si samotářský nanovýlet do nejbližšího Lida na oblíbené čapalinky a narozeninový zákusek. Večer dostávám od holek i mikrooslavu a narozeninové videopřání, na kterém se podílela velká spousta mých přímo i nepřímo erasmových kamarádů, čímž mě dostávají do dost nekomfortního stavu, vzhledem k tomu, že jsou po mně očekávány emoce. Po devíti minutách mixu náznaků dojetí, radosti, humoru a vzpomínek končím klepající se a sedící pod stolem ve změti všech těch pocitů, na které musím reagovat. Díky Kika, díky Hanko - jsem rád, že vás tu mám!

Sobota, Lotyši slaví svoji Maslenici, náboženský svátek se spoustou palačinek ve východoevropském podání - takový Masopust. Stánky s palačinkami ve starém městě v Rize jsou spojeny s řadou hudebních vystoupení, ke kterým se přidává tancem řada místních. Nuž, #suchejunor, na tanec s lotyšskýma bábinkama nemám ani náladu, ani dostatek alkoholu.

Neděle začíná někdy po jedné ráno, kdy zapíjíme vzdáleně s mým oblíbeným Slovákem Timkem výsledky slovenských parlamentních voleb štamprlí domácí pálenky - tímto bych chtěl taktéž pozdravit pozdravit březen, ahoj měsíci! Slunečný den jinak trávíme přípravou prezentace do pobaltské muziky ke krtečkovým spojením mezi československou a lotyšskou hudební scénou. K podvečeru potom druhá část Maslenitse, u velkého Lida disko Kalinka, Lotyši jedou.